První rok na volné noze

První rok na volné noze

Dnes je tomu rok, co jsem opustil zaměstnání a odvážil se podnikat na volné noze. Jak k tomu vlastně došlo a proč jsem šel do tzv “nejistoty”? Pokud Vás to zajímá, čtěte dále ...


Jistota zaměstnání 

Znáte ten pocit, kdy dojíždíte denně 30km do práce, musíte si denně oddělat svých 8 hodin a říkáte si, že by bylo možná lepší nikam nejezdit a raději dělat z domu? Na druhou stranu si ale říkáte, že máte jistý a stálý příjem a k tomu máte závazky jako např. splácení hypotéky na rodinný dům. S těmito pocity jsem bojoval poslední půlrok v mém zaměstnání ve velké nadnárodní společnosti.

Navíc jsem si při této práci  pohodlně přivydělával jako programátor webových aplikací v PHP. Peníze byly pěkné, jenže ...Peněz bylo sice dost, ale volného času zoufale málo. Děti jsem viděl sotva 10 minut denně a k čemu jsou vám pak peníze, když si nemáte ani čas si ty peníze “užít”. Zjistil jsem, že rovnice více a více peněz = více a více spokojenosti a štěstí prostě neplatí.  

Školení na volné noze

Ale i přes tyto argumenty opustit jistotu a vkročit do nejistoty mi připadlo jako velká odvaha. Proto jsem se přihlásil do “školení” Roberta Vlacha “Jak podnikat na volné noze”. Toto školení bylo velmi inspirující, hlavně v tom, že poznáte lidi naprosto jiného myšlení , kteří se pohybují v jiném světě, než z práce do práce. Potkal jsem tam např. copywrighterku Michelle Losekoot, která při představování pronesla velmi zajímavou větu “Zjistila jsem, že jsem v podstatě nezaměstnatelná”.  

Těžké rozhodování 

V zaměstnání zbýval měsíc do vypršení mé pracovní smlouvy na dobu určitou  a odjížděl jsem ze školení naprosto nadšený a rozhodnutý jít na volnou nohu. V batohu jsem měl zápisky a plánoval jsem , že smlouvu neprodloužím a svého dodavatele  práce v programování PHP požádám o navýšení práce.

Ovšem za měsíc každé velké nadšení opadne a týden před vypršením smlouvy mi nabídli dobrou pracovní pozici, kdy bych se opravdu příliš nepředřel a také smlouvu na dobu neurčitou. Šéf mi dal týden na rozmyšlenou a rozhodování to nebylo vůbec jednoduché. V podstatě jsem do poslední chvíle vlastně ani nevěděl  jak se rozhodnout. Bavil jsem se o tom s jedním podnikatelem, a ten mi radil, ať se raději držím jistoty.

Odchod na volnou nohu

A jak to vlastně celé dopadlo? Čekaly mě zářivé a štastné zítřky při práci z domova? 

To jsem opravdu nevěděl. Uplynul již týden od nabídky další spolupráce a měl jsem 10 minut na to, abych šéfovi napsal své rozhodnutí. Ten poslední týden byl dost hektický a měl jsem opravdu hodně práce a nebyl ani čas si vše pořádně promyslet. Dal jsem se do psaní emailu, aniž bych vlastně věděl co napíšu. Ve skrytu duše jsem ale věděl, že je dobré , ne-li přímo zásadní, tuto šanci nepromarnit a aspoń to zkusit. To byl asi nejzásadnější moment těžkého rozhodování. V mailu jsem tedy uvedl, že děkuji za nabídku, ale smlouvu na dobu určitou již prodlužovat nebudu. Pro mnohé spolupracovníky to byl docela šok, jak může někdo takhle "zahodit" skvělou kariéru a nemohli pochopit můj přístup. Můj vedoucí byl také překvapen, ale poděkoval mi za spolupráci a já se mohl již chystat a "těšit" se na to, že už nebudu muset dojíždět do práce a budu pánem svého volného času.

V příštím díle se můžete těšit na to, jaké byly mé začátky a zda se splnili zářné a štastné zítřky :)

 

Sdílet

Komentáře (2)

  • Petr Piták

    Máme březen, ale stále tu není pokračování :)

    18.03.2017 01:19:05
  • Ctibor Venus

    No vida duben, a už je tu druhý článek :)

    16.04.2017 21:32:22

Vložit komentář